Spasticita

Po odeznění spinálního šoku se u tetraplegiků projevuje v ochrnutých částech těla ve větší či menší míře spasticita. Jedná se o zvýšení svalového napětí a šlachových reflexů, objevují se mimovolní záškuby, chvění nebo křeče – spasmy – v různých svalových skupinách. U někoho převažují v ohýbačích kloubů, u někoho v natahovačích, vyprovokují se především při změnách polohy, přesunech nebo dotyku. To ale neznamená, že se vracejí vůlí ovládané pohyby, jelikož jde o reflexní odpověď míchy spastickými pohyby na podráždění.

Zvýšení svalového tonu (spasticita) může být rozdílné v každé polovině těla tetraplegika i tetraparetika. Způsobí tak svalovou nerovnováhu a špatné držení těla v sedu, rozdílný pohyb při pohánění vozíku. Konečným důsledkem mohou být deformity trupu a horních končetin. Spasmy nastávají, když je pod poraněným segmentem míchy nepoškozená inervace a tyto nervy jsou schopny převádět vzruchy z těla do míchy. Ale protože je mícha poškozená, už se nedostanou do mozku. Místo toho posílá mícha informace stejnou cestou zpět do svalů a to způsobí záškuby jak v končetinách, tak se mohou objevit i na trupových svalech. Tomuto pohybu se říká reflexní, protože není vůlí ovládaný, není tedy volní. Pokud reflexní pohyby trvají kratší dobu v sériích, pak se nazývají spasmy. Spasmy jsou běžným jevem po poškození míchy a jsou častější u lidí s tetraplegií a vysokou paraplegií. Mohou být silnější v prvních 2 letech po poškození míchy a pak být slabší a méně časté. Nikdy ale úplně nezmizí. Spasmy mohou být tetraplegiky využívány při některých aktivitách, jako jsou změny polohy nebo přesuny, kdy se je tetraplegik naučí i vyprovokovat. Naopak příliš silná spasticita či spasmy znemožní tetraplegikovi i některé základní úkony sebeobsluhy.

Spasticitu lze ovlivnit:

  • různými fyzioterapeutickými technikami
  • medikamenty a jejich individuální kombinací
  • pravidelným protahováním, protože svaly mají tendenci se zkracovat
  • vertikalizací, zatěžováním a protahováním spastických svalů
  • fyzickou aktivitou i ve formě jízdy na vozíku či na handbiku
  • pravidelným vyprázdněním střev
  • správným symetrickým sezením na vozíku s rozložením tlaku na sedacích partiích i zádové opěrce
  • včasným korekčním polohováním do dlah
  • včasným objevením zdroje dráždění v těle (plná střeva, žlučníkové kameny, zánětlivý proces…) či na kůži (dekubit, zarůstající nehet, popálenina…)

U nekompletních míšních lézí, kdy je spasticita tak úporná a omezující, se přistupuje k implantaci baclofenové pumpy, kdy je léčebná látka tlumící spasticitu (baclofen) v pravidelných intervalech vpravována katétrem do míšního kanálu.

Zdroj:
FALTÝNKOVÁ, Zdeňka. Vše okolo tetraplegie. Praha: Česká asociace paraplegiků – CZEPA, 2012, s. 17 – 18. ISBN 978-80-260-5098-8. Dostupné také ZDE

Více se dozvíte:
FALTÝNKOVÁ, Zdeňka, Jiří KŘÍŽ a Alena KÁBRTOVÁ. Cesta k nezávislosti po poškození míchy. Praha: Svaz paraplegiků, 2004, s. 26. Dostupné také ZDE

KŘÍŽ, Jiří. Poranění míchy: příčiny, důsledky, organizace péče. Praha: Galén, [2019]. ISBN 978-80-7492-424-8.

Kontakt

ParaCENTRUM Fenix, z. s.
Netroufalky 787/3
625 00 Brno
T: +420 733 589 567
E: info@pcfenix.cz
www.pcfenix.cz

Přihlášení k odběru Zpravodaje

© ParaCENTRUM Fenix. All rights reserved.