Močový měchýř

Močový měchýř je inervován vegetativními vlákny, která probíhají z mozku do míchy a končí v míšním centru pro močení ve výši segmentů S2 – S4 (to je v oblasti obratlů Th 12 – L1). Odtud vedou další vlákna do stěny močového měchýře a k zevnímu svěrači. Pro akt močení je velmi důležitá informace o naplnění močového měchýře, která se však pro poškození míchy nedostane k mozku, aby si vozíčkář uvědomil, že je nutné měchýř vyprázdnit. Mluvíme o neurogenní dysfunkci dolních močových cest.

Tetraplegici nemají normální pocit nucení na močení, ale někteří se naučí vnímat náplň močového měchýře prostřednictvím jiných pocitů či příznaků na těle, jako je husí kůže či mravenčení nad místem léze. Musí se naučit či přistoupit na takový způsob vyprazdňování močového měchýře, který zabrání močovým infekcím a epizodám autonomní dysreflexie. Mluvíme o rehabilitaci močového měchýře, do které je angažován celý multidisciplinární tým spinální jednotky (lékař, sestry, fyzioterapeut, ergoterapeut, sanitáři).

Po poškození míchy se v závislosti na výšce jejího poškození může vyvinout jeden ze dvou typů močových měchýřů:
Spastický (reflexní) močový měchýř u poškození míchy nad sakrálními segmenty S2 – S3, kdy je zachován mikční reflex. To znamená, že měchýř reaguje při určité náplni kontrakcí (stažením stěny), zvýšením tlaku v měchýři a vypuzením moči, pokud se koordinovaně otevře svěrač měchýře. Nekoordinovaná souhra měchýře a svěrače může vést k inkontinenci, ke zpětnému návratu moče do ledvin či k autonomní dysreflexii. Pokud má tedy člověk po poškození míchy křeče v nohou, většinou má spastický i močový měchýř.
Chabý (areflexní) močový měchýř u poškození míchy pod sakrálními segmenty, kdy podle zachované funkce svěračů může dojít k zadržování moče (retenci), k možnosti vytlačení moči břišním lisem nebo k inkontinenci, kdy moč odchází kvůli ochablému svěrači z přeplněného měchýře. Když je člověk po poškození míchy v období spinálního šoku, používá se k vyprazdňování močového měchýře permanentní cévka (cévka trvale zavedená do močové trubice) či epicystostomie (cévka zavedená skrze břišní stěnu). Po několika týdnech se trvalá cévka odstraní a zahájí se intermitentní katetrizace (jednorázové cévkování) po určitém intervalu, který je individuální a řídí se objemem náplně měchýře, který nesmí přesáhnout 400 – 500 ml. Ve dne je to obvykle interval 3-4 hodiny a v noci 6-8 hodin. Samozřejmostí je dodržování pravidelného pitného režimu. Někteří tetraplegici s velmi dráždivým močovým měchýřem mají trvale zavedenu epicystostomii, cévka se mění 1x za 3 – 5 týdnů

Zdroj:
FALTÝNKOVÁ, Zdeňka. Vše okolo tetraplegie. Praha: Česká asociace paraplegiků – CZEPA, 2012, s. 14 – 15. ISBN 978-80-260-5098-8. Dostupné také ZDE

Více se dozvíte také:
FALTÝNKOVÁ, Zdeňka a Jiří KŘÍŽ. Léčba a rehabilitace pacientů s míšní lézí. Praha: Česká asociace paraplegiků – CZEPA, 2012, s. 6. Dostupné také ZDE

KŘÍŽ, Jiří. Poranění míchy: příčiny, důsledky, organizace péče. Praha: Galén, [2019]. ISBN 978-80-7492-424-8.

Kontakt

ParaCENTRUM Fenix, z. s.
Netroufalky 787/3
625 00 Brno
T: +420 733 589 567
E: info@pcfenix.cz
www.pcfenix.cz

Přihlášení k odběru Zpravodaje

© ParaCENTRUM Fenix. All rights reserved.